Fejetony
Všude kolem jed
Jednoho krásného letního dne, jsem si vyjel k naší nedaleké přehradě.
Bylo to dopoledne, byl absolutní klid. Svítilo sluníčko a šplouchala voda. Seděl jsem na hrázi a četl si moudrou knihu Zaříkávač nemocí od doktora Hnízdila.
Linul se na mě klid jak z přírody kolem, všude jen lesy a voda, tak z knihy.
Pln duševního klidu jsem jen nelibě přijímal to, že s přibývajícím časem, přibývali i lidé kolem mě.
Vše vyvrcholilo dvěma hlučnými rodinami zastoupenými dvěma obézními dámami a asi třemi dětmi, též velmi otylými.
Všichni pojídali čipsy, lízali zmrzlinu, pili kofolu a nadávali na špinavou a studenou vodu.
Moje soustředěnost na knihu bylo rázem pryč. Marně jsem se pokoušel přemýšlet o tom, co jsem právě četl.
Po schlazení se v lahodné vodě přehrady jahodné jsem byl na odchodu, když jsem uslyšel tu nádhernou větu jedné z dam při těle ( jak zpívá Petr Spálený).
,,Fuj, špinavá voda a ti komáři jsou nějací divní, asi jedovatí´´, řekla a do úst si vložila ,,nejedovatou´´ cigaretu.